Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Dobrý den, zdravím vás ze Zlína.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Věříte pane předsedo, že ten termín 31. října je opravdu konečný?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Tak já doufám. Ale myslím si, že mírná skepse je na místě, vzhledem k tomu, co se za poslední 3 roky odehrává, zejména na britských ostrovech v britském parlamentu. Takže buďme ostražití, ale věřím tomu, že nedojde k tvrdému brexitu, že dojde ke kultivovanému odchodu Spojeného království z Evropské unie. Nicméně velká ostražitost je na místě, jak už už jsem řekl. S ohledem na naše zkušenosti za ty poslední 3 roky.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Kdybychom to brali třeba percentuální pravděpodobností, tak kolik procent byste dal tomu 31. říjnu?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
No dáváte mě těžké otázky, já budu diplomaticky 50 na 50.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ten termín je kompromisem, summit šéfů sedmadvacítky trval 8 hodin. Český premiér Andrej Babiš navrhoval odklad až do konce března příštího roku. Říkal, že pro další odklad byla většina států sedmadvacítky. Je ten výsledný kompromis z vašeho pohledu dobrým výsledkem?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Tak je to kompromis. Kompromis je něco s čím všichni souhlasí, ale někomu se nikomu se to úplně nelíbí. Rozumím tomu, že bylo potřeba dojít k nějakému kompromisu, protože skutečně už máme hodinu dvanáctou, a z tohoto pohledu to naprosto chápu. Je to poměrně dost času, ale Britové měli už 3 roky času, a zatím se zdá, že jsme v bodu 0.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy sám byste podpořil spíše pozdější termín?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Já bych, ne já bych podpořil spíše tento termín, protože si myslím, že země, která je jednou nohou už z unie venku, by v unii měla setrvat co nejkratší dobu, a měla by mít co nejkratší dobu možnost ovlivňovat společenství států, spoluovlivňovat Evropskou unii, když z ní odchází. Takže já bych byl proto, aby ta doba byla co nejkratší, a nebo aby pokud by si Britové samozřejmě svůj postoj rozmysleli, a chtěli by stáhnout svoji žádost o vystoupení, tak potom pojďme jednat dál. Ale tady to je spíše teorie než praxe. Každopádně já bych byl proto, aby země, která odchází měla co nejmenší možnosti ovlivňovat strategická rozhodnutí, potenciálně svého partnera, ale v některých oblastech možná i konkurenta.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
V tomto směru ten závěr, že Británie slíbila, že bude postupovat ve prospěch té zbývající Evropské unie, je pro vás tenhle ten závazek dostatečný?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
No on je politický. On nemůže být nikdy dostatečný. Protože já vám mohu uvést několik příkladů. Já věřím v poctivost a opravdu čisté úmysly paní premiérky Mayové. Věřím tomu, že drtivá většina jak konzervativních, tak labouristických politiků se chtějí chovat korektně, ale pokud se podíváte na vystoupení a statementy britských konzervativních politiků, kteří jsou pro-brexitoví v poslední době, tak příliš optimismu z toho nečiší. Myslím si že optimismus pro nás například, v minulém týdnu Evropský parlament schválil poměrně kontroverzní zákon ohledně copyrightu. A byl to zákon, který britská vláda, ve které Boris Johnson seděl a byl tam členem, podporovala. A pro ten zákon hlasovalo 15 z 19 konzervativních europoslanců. No a Boris Johnson ohledně toho tweetoval, že to je naprosto strašný zákon, který jenom nahrává bohatým a mocným, a Británie by ho v žádném případě neměla neměla aplikovat. A je to klasický příklad toho, jak si Britové musí zase vzít kontrolu na svoji stranu a vystoupit z Evropské unie...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Takže si myslíte, omlouvám se že do toho skáču, že podobný postoj se může opakovat a tomu závazku nočnímu, tedy úplně nevěříte?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Já věřím tomu, že drtivá většina britské politické scény skutečně dostojí té obrovské pozitivní tradici britské politické. Ale samozřejmě můžeme očekávat i tyto excesy. Já můžu pokračovat, například Jacob Rees-Mogg, což je takový premiant, co se týče brexitu, je to prominentní britský politik, tak ten minulý týden také vydal prohlášení, ve kterém říká, že pokud by došlo k dlouhému prodloužení termínu pro brexit, tak Spojené království by mělo by mělo co nejvíce komplikovat fungování unie. Takže mě to mě to opravdu jako, myslím si že některým některým politikům toto může dávat poměrně velký prostor pro to, aby škodili. Tím netvrdím a tím nechci obviňovat Spojené království jako takové, v žádném případě. Ale rozhodně ten potenciál tam je, a vyjádření některých vlivných politiků, které jsem zrovna citoval, tomu nahrávají a mě je to velmi líto. Protože pro Spojené království mám skutečně velkou slabost, je to země, kterou mám velmi v oblibě a je mi líto, když vidím, co se tam odehrává. Myslím si, že je to docela šok pro celou řadu lidí mého smýšlení, který k Británii vždy vzhlížel a vzhlíží.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Pojďme teď k tomu, co se dá očekávat v následujících dnech, týdnech a měsících. Myslíte si, že vůbec v Británii někdo ví, co se bude dít?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Já myslím, že to nikdo neví. Já jsem tuším před 14 dny, možná před tím předposledním hlasováním zaznamenal výrok někoho z britského parlamentu, tuším na BBC, kdo říkal, že pokud někdo ví, jak to bude dál tak lže. Takže asi tolik. Já myslím, že scénáře na stole jsou, premiérka Mayová a vůbec celé Spojené království získalo čas. Ale jestli ten čas využije pozitivně, nebo jestli ho zase promarní, a to je otázka to ukáže opět zase až ten čas. A myslím si, že její velká chyba byla, že se snažila sjednotit a získat podporu uvnitř vlastní strany, a nesnažila se jí získat napříč politickým spektrem, zejména tedy s labouristy, a tím pádem vlastně se dostala do, a všichni jsme se dostali, do velkého časového skluzu a teď opravdu taháme kočku za ocas.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Podle té noční dohody Velká Británie musí uspořádat evropské volby, nebo volby do Evropského parlamentu. Pokud by ty volby v Británii nebyly, tak by nastal brexit bez dohody 1. června. Z vašeho pohledu, dá se to stihnout?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Stihnout se to dá, ale opět je to velmi komplikované, co se týče zejména té situace po volbách. Protože představte si, že v Evropské unii funguje takzvaný systém spitzen-kandidátů, to znamená každá ta politická frakce si určí svého lídra, a na základě výsledků těch politických frakcí, těch těch politických skupin, je potom jmenován předseda komise, předseda Evropské komise, který potom dále skládá, sestavuje ve spolupráci samozřejmě s vládami členských států tu komisi jako celek. A podívejte se například na to, že ve Spojeném království nebudou kandidovat, nebude kandidovat největší frakce evropských lidovců, ta tam prostě nemá žádnou partnerskou politickou stranu, nebo ta strana, ty strany jsou možná úplně marginální. A Spojené království má 73 poslanců, což je téměř desetina Evropského parlamentu. Takže se může stát, že na základě výsledků voleb ve Spojeném království dojde vlastně k přeorání politické mapy. Vlastně britští europoslanci například, například posílí evropské socialisty, protože samozřejmě labouristi kandidovat s největší pravděpodobností budou, no a tím pádem a tím pádem vlastně budou mít vliv jako země, která odchází na to jaké bude, kdo bude šéfem Evropské komise, a jaké bude její složení. S vědomím toho, že prostě z té unie odchází. Nebo samozřejmě můžou posílit různé euroskeptické strany. Zase, a berme to jako fakt ve chvíli, kdy oni odchází. Takže toto je politicky velmi nebezpečná situace. A druhá věc, to nejde jenom o pasivní volební právo, tedy být volen, to znamená, že budou zvoleni britští europoslanci, ale samozřejmě občané Spojeného království žijí po Evropě, tuším ve Španělsku je jich snad 200-300 000, v Portugalsku přes 100 000, a tito lidé budou volit. Oni samozřejmě budou volit ty místní kandidáty. Oni volí podle místa trvalého pobytu, takže...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ale chápu dobře, že tedy i tímhle směrem podle vás mohou ovlivnit složení parlamentu, který ale potom mohou opustit, chápu to tedy takhle dobře?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
No samozřejmě. Přesně tak. A teď si představte, že za pár měsíců na to, co ovlivní kdy, kdy ovlivní složení parlamentu a potažmo složení Evropské komise, včetně předsedy Evropské komise, tak z unie odejdou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti, Ondřej Benešík z KDU-ČSL je dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu. Šéf unijních summitů Donald Tusk v noci na tiskové konferenci řekl, že ten půlrok prodloužení brexitu je šancí pro Británii, aby případně změnila svou politiku, nebo aby žádost o odchod z unie vzala zpátky. Je podle vás reálné, že by Británie tu žádost o odchod vzala zpátky?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Já si myslím, že je to málo pravděpodobné. Ale v politice a vůbec v životě je možné všechno.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A bylo by to správné z vašeho pohledu?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Já si myslím, že teď každý scénář, nebo respektive všechny scénáře mají své velké nedostatky. Myslím si, že z dlouhodobého hlediska, by to bylo spíše pozitivní, ale v krátkodobém a střednědobém horizontu, to spíš uškodí. Uškodilo by to zejména už tak pošramocené pověsti britské politické scény. A znovu opakuji, mě to velmi mrzí a jsem z toho velmi rozčarován a překvapen.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
To znamená, vy byste nebyl pro to, aby se v Británii vypsalo teď nové referendum.

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Tak já o tom samozřejmě nemůžu rozhodovat, já jsem občan České republiky, ale upřímně říkám, nevadilo by mě to. Otázka je, jaké by to přineslo politické ovoce, a jaké by byly důsledky, řekněme, jak by to otřáslo s cítěním lidí směrem k demokracii ve Spojeném království a podobně. Ale je pravda, že to referendum ohledně brexitu bylo konzultativní. A jak se ukazuje tak bylo, ta otázka byla položena tak vágně, že nám to všem přináší obrovské problémy. Čili pokud by bylo další referendum, které by bylo upřesňující, tak si myslím, že by to i politicky bylo docela v pořádku. A já bych s tím osobně problém neměl, ale nejsem to já, kdo o tom rozhoduje, a na koho by to mělo dopad. Je to samozřejmě zejména volič ve Spojeném království.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste byl včera v Bruselu na jednání Evropské lidové strany. Předpokládám, že jste se bavili o brexitu. Jaký je v tomhle pohledu, nebo v téhle té otázce, o které teď mluvíme o možné revokaci brexitu, názor dalších evropských lidovců?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Tak toho jednání se primárně účastnil náš nový předseda Marek Výborný. Je to standardní formát, kdy předsedové evropských lidových stran a křesťansko-demokratických se před summitem setkávají. Zhruba třetina z nich jsou právě potom premiéři jednotlivých členských států, kteří se účastní toho samotného jednání těch lídrů a...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Dobře, a jestli vám tedy pan předseda prozradil jaké tam byly názory?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Ano, jsou tam, padaly i názory, že rozhodně ta varianta, že by Británie stáhla své vystoupení z Evropské unie, tak byla diskutována minimálně z několika stran, takže jak bych to řekl, není to úplně vyloučené, myslím si že, tak jak jsem říkal před chvilkou, je to jedna z variant. Byť z mého pohledu je velmi problematická v té situaci, ve které jsme a je asi ne úplně pravděpodobná. Ale ona třeba za týden, za 14 dnů, nebo za toho půl roku může být daleko pravděpodobnější. V politice jsou časy velmi turbulentní, a často se mění. Takže není to úplně ojedinělý názor, skutečně ano, padají je to jeden z možných scénářů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Americký prezident Donald Trump na Twitteru komentoval výsledky toho nočního summitu tak, že je podle něj zbytek unie na Británii příliš tvrdý. Souhlasíte?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Já s tím absolutně nesouhlasím. Já s Donaldem Trumpem v některých věcech souhlasím, v některých s ním s ním nesouhlasím, ale myslím si, že této věci asi příliš nerozumí. A tady se prostě jedná o to, že britská politická scéna dostala nějaké velmi vágní zadání od svých voličů, od většiny svých voličů byť těsné většiny voličů, a neví co s tím. No a já jsem často dostával otázky o tom že, proč unie není vstřícnější. Já nevím v čem má být vstřícnější. Když se podíváte na hlasování před týdnem, před 14 dny, před měsícem ve Spojeném království, tak oni, britská politická scéna, se není schopná shodnout většinově na nějakém jednom scénáři. Pokud by to byl konflikt - Evropská unie chce to, a Britové chtějí to, a Evropská unie nechce ustoupit, tak potom bych Donaldu Trumpovi dal za pravdu. Ale to jádro problému je v tom, že Britové neví co chtějí. Oni minulý týden tuším, že to bylo minulý týden, hlasovali o čtyřech možných scénářích. Oni sami, nikdo je k tomu nenutil, a oni ani jeden z těch scénářů neměl většinovou podporu britského parlamentu, čili jádro problému je v tom, že Britové sami neví co chtějí. To je jádro. Většinově oni jsou prostě rozděleni. Britská politická scéna je velmi rozdělená. A Evropská unie naopak je sjednocená, a s rozpaky, a s rozčarováním, a možná trochu nervózně se dívá na to, co se ve Westminsteru odehrává.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu zůstává předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti, Ondřej Benešík z KDU-ČSL. Pojďme od brexitu ještě k jednomu tématu. Vy jste se včera v Bruselu setkal s naším velvyslancem u Evropské unie, a na Twitteru jste psal, že jste spolu řešili přípravy našeho předsednictví v Evropské unii. To připadá na rok 2022. Dospěli jste v tomto směru k něčemu konkrétnímu?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Ne, byl to opravdu jako, byla to první první schůzka na toto téma. A pan velvyslanec má zájem navštívit i náš výbor, kde bychom toto probrali. Dívali jsme se na možné termíny protože, byť se to zdá, že máme na to dost času, tak času na to dost není. A samozřejmě ta parlamentní dimenze našeho předsednictví bude, tak jak ve všech ostatních případech poměrně zásadní. Takže konzultovali jsme, řekněme spíše technické záležitosti. Byl jsem informován o tom, jak naše zastoupení chce rozšířit, například fyzicky prostory, protože to předsednictví bude potřebovat daleko více lidí, a tak dále, a tak dále. Bavili jsme se o tom o řekněme, o možnostech, o atmosféře. Najmout lidi, kteří by byli ochotni a hlavně schopni zabezpečit toto předsednictví, nemyslím zdaleka jenom po té logistické stránce, ale zejména po té obsahové, to znamená lidi, kteří rozumí Evropské unii, jsou odborníci na různá témata, jsou jazykově vybavení. A tady si právě myslíme, že Česká republika nesmí zaspat, a musí začít jednat okamžitě. A takový takové třetí velké téma bylo jakési sjednocování, jakýsi networking ohledně Čechů v evropských institucích, abychom o sobě navzájem všichni věděli, komunikovali, pomáhali si, a to je velmi důležité. A také, abychom dokázali jako Česká republika, a myslím si že to předsednictví bude zajímavá platforma pro toto, prosadit naše velmi kvalitní lidi do vysokých funkcí právě v institucích Evropské unie. Tady si myslím, že Česká republika má tak trochu dluh dlouhodobě. Myslím si, že to bylo téma, o kterém se čas od času mluví, ale v realitě se proto moc neudělalo. A já se setkávám jednak velmi pravidelně s diplomaty cizích nebo zahraničních států u nás, setkávám se s našimi diplomaty v zahraničí, a musím říct, že Česká republika se nemá co stydět, a myslím si že celá řada našich diplomatů, jsou skutečně špičkoví, kteří mají na to, aby byli podpořeni do vysokých funkcí například v institucích Evropské unie.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Premiér Andrej Babiš minulý týden řekl, když se vrátíme k tomu předsednictví, že chce, aby to příští předsednictví bylo daleko levnější než to minulé v roce 2009. Vy jste na to v deníku Právo reagoval, že si musíme dát pozor a teď vás, cituji, "abychom nebyli škrtit, kteří promarní příležitost razit věci důležité pro Českou republiku", konec vaší citace. Budete tedy mírnit snahy škrtat v rozpočtu?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Tak otázka je, co škrtat. To je to je právě ta otázka, respektive ten ďábel je skrytý v detailu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Co tedy škrtat ano, co škrtat ne?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
No tak nejdříve musíme mít nějakou představu o tom, jaký to bude mít formát, kde se ta jednání budou odehrávat, jestli se budou odehrávat i v regionech, jak tomu bylo před 10 lety, nebo jestli to bude všechno soustředěno do Prahy, nebo jestli velká část těch jednání bude přímo v Bruselu. To jsou záležitosti, které spolknou asi poměrně velkou část prostředků, ale rozhodně si nemyslím, že by Česká republika měla škrtat na lidských zdrojích, které právě budou dodávat obsah tomu jednání. A na té diplomacii jako takové. Teď jsme se bavili o tom, že já myslím, že do Bruselu snad budeme muset přijmout nebo nějakým způsobem přeřadit snad 150 lidí, a já si nemyslím, že bychom na těchto lidech měli šetřit. Naopak si myslím, že bychom měli mít ty nejlepší, nejlepší odpovídajícím způsobem zaplatit tak, aby Česká republika skutečně dokázala, a teď to řeknu velmi lidově, z té možnosti předsednictví vytřískat co nejvíc.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste také v deníku Právo dodal, že u toho příštího předsednictví by nemělo být žádné Promopro a žádný pád vlády. Znamená to, že byste třeba chtěl iniciovat jednání všech stran, aby se dopředu zavázaly, že nevyvolají během předsednictví hlasování o důvěře vládě? Samozřejmě předbíháme, protože to předsednictví bude až v příštím volebním období, ale přesto je to myšlenka, se kterou chcete pracovat?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Já si myslím, že tak, jak Česká republika i v minulém volebním období dokázala jaksi jaksi napříč politickým spektrem pojmout některé záležitosti, tak toto si myslím, že je také v národním zájmu a netvrdím, že by měla být nějaká písemná dohoda o o tom, že nepadne vláda, ale že si vláda, nevíme jaká bude, nebo vládní koalice nevíme jaká bude, sedne i s opozicí, a že si stanoví priority. A nejenom priority, co se týče obsahu, ale také priority pro ten průběh. Takže aby, aby nedošlo k takové ostud, k jaké došlo v roce 2009.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Jste spokojen s tím, jak zatím vláda konzultuje předsednictví s vámi, s opozicí, se sněmovnou?

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Tak ty konzultace začínají. Přiznám se, že žádné velké konzultace jsme zatím neměli, spíše mám mediální zprávy, nebo informace z neformálních setkání. Já si myslím, že vláda nejdříve musí dát dohromady jakýsi rámec toho, jak si to představuje, a poté by to měla konzultovat. Opravdu si ale myslím tak, jak jste to naznačil před chvílí, protože nevíme, jaká bude vláda, nevíme kdo v té vládě bude sedět, jaké tam budou politické strany, tak by bylo dobře, aby tady panoval na těch základních věcech širší konsensus, a věřím tomu, že vláda v tomto ohledu bude sdílnější a aktivnější, protože samozřejmě je to na ní. Ona, jí to leží na bedrech, a má ty možnosti, jak ty věci komunikovat. Nemělo by to být tak, aby, to je až ta poslední možnost, aby opozice vyzývala vládu k tomu, aby toto velmi důležité téma komunikovala i s opozicí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká dnešní host 20 minut Radiožurnálu, předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti z KDU-ČSL, Ondřej Benešík. Díky, že jste byl naším hostem. Na viděnou, na slyšenou.

Ondřej BENEŠÍK, poslanec /KDU-ČSL/
Děkuji vám za pozvání.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.