HOLEŠOV Její stavba byla dokončena v roce 2009, vyšla na skoro 1,7 miliardy korun a vedení kraje si od ní slibovalo 12 tisíc pracovních míst. Jenže Strategická průmyslová zóna Holešov je dodnes nevyužitá. Volných je 280 z 360 hektarů ploch. Provozovnu tam postavil výrobce kartonových obalů, nachází se zde i krajský Technologický park Progress a meteorologická stanice. Od roku 2018 přibude hasičská základna.

            Zónu brzdí fakt, že jsou zde zdroje podzemní vody a ekologické organizace je brání. Provoz zóny přitom každý rok vyjde na 30 milionů korun. A kraj stále stojí před těžkým úkolem: najít další zájemce.

            MF DNES proto lídrům devíti nejvýznamnějších stran položila před krajskými volbami otázku: Jak vyřešit chátrající investici za dvě miliardy? Kraj tvrdí, že zaplnění zóny brání aktivisté. Jak s nimi účinně jednat?


Je to nejdramatičtější problém kraje

Jiří Čunek starosta Vsetína a senátor, KDU-ČSL

Jediná cesta je dohoda s ekologickými organizacemi. Dříve, než se do ruky vezmou právní zbraně, je dobré pokusit se domluvit. Zónu obsadit a zprovoznit musíme, jinak bychom ztratili dvě miliardy korun. Je to nejdramatičtější problém kraje. Určitý druh výroby v zóně být může, nabízí se lehká výroba, která neohrozí zdroje spodní vody, zemědělská a potravinářská výroba. Nejdříve je ale nutná dohoda s ekologickými organizacemi. To jsou buď lidé, kteří chtějí jenom škodit, ale nevěřím, že takových je většina. A pak jsou ti, kteří mají oprávněné obavy. Mají na hranici zóny pozemky nebo se obávají o zdroj pitné vody, který využívají. S těmi může být domluva jednodušší. Nejdříve je třeba se sejít a poslechnout si, co a proč tam nechtějí, potom si upřesnit, co by jim nevadilo. Pak se můžou problémy řešit ve standardním připomínkovém řízení, byť může trvat dlouho. Základem všeho je, že průmyslová zóna v Holešově neměla být, mohlo tam být letiště, které by do budoucna bylo výhodné.