„Už to není jen chiméra, pracujeme na spuštění. Think-tank bude mít daleko vyšší potenciál přitáhnout lidi, kteří mají k našim myšlenkám blízko, ale politicky se neangažují nebo nejsou z Česka,“ vysvětluje záměry místopředseda lidovců Ondřej Benešík.
Vedení strany dostalo tento úkol právě od delegátů sjezdu – potřebu modernizace už přímo na zlínském setkání dosvědčoval fakt, že někteří straníci si nebyli jistí, co to think-tank je. Myšlenková platforma má podle Benešíkových slov pomoci lidovcům lépe precizovat politické teze. A v důsledku samozřejmě ukázat KDU-ČSL jako přitažlivou středovou variantu pro voliče.
Přípravy má coby hlavní koordinátor na starosti europoslanec Pavel Svoboda. Než rozjede projekt naplno, potřebuje už jen to, aby se předsednictvo shodlo na posledních detailech, jako je například jméno stranického think-tanku. Zatím Svoboda oslovuje možné spolupracovníky, lidovci by rádi, aby mezi nimi byly vedle těch českých i významné zahraniční figury. „Slibně rozjednaný je například bývalý polský premiér Jerzy Buzek, vypadá to, že pozvání ke spolupráci přijme,“ dodává Benešík.
Podle Svobody v poslední době uvnitř strany poptávka po otevřené „mozkové základně“ sílila. „Pro podmínky České republiky není úplně flexibilně rozpracovaný koncept sociálně-tržního hospodářství, to by měl think-tank odstranit,“ uvádí europoslanec.
Právě sociálně-tržní model je směr, v němž chce Bělobrádek podle sjezdových proklamací svoji stranu ukotvit. Inspirací jsou lidovcům jejich kolegové v Německu, kde se koncept zrodil a křesťanskodemokratická vláda ho tam ve druhé polovině 20. století uváděla do praxe.
Obecně jde o to, aby stát nepřekážel tam, kde se o sebe společnost postará sama, ale zajišťoval takové podmínky, aby vládla zdravá konkurence, a pomohl těm, kdo si ani přes veškerou snahu sami pomoci nedovedou. Think-tank má lidovcům pomoci v tom, aby na tomto konceptu vycizelovali konkrétní nápady pro Českou republiku.
Počítá se s tím, že si platforma poradí bez stranických peněz. „Vypracujeme plán aktivit a budeme shánět finance po nadacích a soukromých příznivcích, abychom jednotlivé projekty mohli realizovat,“ popisuje Svoboda. Pokud sněmovnou projde novela zákona o financování stran, mohl by se think-tank později proměnit v takzvaný politický institut. Na ten by pak (nejen) lidovci dostávali z veřejného rozpočtu částku odpovídající desetině toho, co inkasují jako státní příspěvek za mandáty.
Podobným intelektuálním zázemím disponuje většina parlamentních stran, byť některé se soustřeďují hlavně na vzdělávací aktivity. To je případ institutu CEVRO, který je blízký ODS, Masarykovy demokratické akademie, spřízněné s ČSSD, nebo i Evropské akademie pro demokracii, s níž spolupracují právě lidovci. Se svým příspěvkem do množiny stranických think-tanků přispělo loni také hnutí ANO, když spustilo Institut pro politiku a společnost.
TOP 09 má rovnou dvě základny, think-tank TOPAZ a Fórum Karla Schwarzenberga. S tím druhým přišlo krátce po prezidentské volbě s nadějí, že se podaří podporu předsedy přetavit v hlasy pro stranu. Tento plán ale nevyšel.

***

Expertní zázemí máme dobré, ale potřebujeme posílit myšlenkový kvas, abychom byli schopni daleko lépe formulovat a předvídat. Ondřej Benešík místopředseda KDU-ČSL

O autorovi| Kateřina Surmanová, katerina.surmanova@economia.cz