ZLÍN Jeho zvolení byl logický krok, vždyť lidovci mají ve Zlínském kraji už tradičně nejsilnější voličskou základnu. Přesto, když se poslanec a bývalý starosta Strání Ondřej Benešík stal novým řadovým místopředsedou KDU-ČSL, viditelně si oddychl. A už plánoval, že se ještě více zaměří na zahraniční politiku. „Jde třeba o velký problém s migrací, konflikt na východě Ukrajiny nebo stanovení termínu pro přijetí eura,“ vyjmenoval Benešík. Kromě starostí týkajících se vnitrostranické politiky ho čeká ještě jeden zásadní úkol: jako jeden z krajských zastupitelů má připravit lidovce na krajské volby v roce 2016. Na otázku, zda si v nich strana troufá na vítězství, Benešík odpověděl. „Je to velmi reálné.“ Konec rudooranžové koalice? Když staronový předseda Pavel Bělobrádek o víkendu prohlásil, že „je třeba v krajích rozlomit rudooranžové koalice,“ mířil tím mimo jiné i na Zlínský kraj. Od podzimu 2012 zde vládnou ČSSD, KSČM a Zemanovci. KDU-ČSL se na správě hejtmanství podílela v předchozích letech, teď je ale v opozici. „Rozbití současné krajské koalice se může podařit. A to i zásluhou našeho výsledku v krajských volbách,“ naznačil další krajský zastupitel, Jiří Čunek. „Sociálním demokratům z regionu je zřejmě jedno, s kým se spojí, aby vládli. Spousta jejich členů má komunistickou minulost a nemají tedy tu potřebnou brzdu,“ dodal vsetínský starosta a senátor. Politolog a zlínský rodák Karel Kouba s ním částečně souhlasí. „Předpokládám ale, že i v krajských volbách v příštím roce budou stále výrazné protestní hlasy. Je otázkou, zda se jimi voliči přikloní k ANO, KSČM, nebo někomu jinému. Lidovci však mají výhodu, že případného partnera do krajské koalice mohou hledat napříč všemi politickými stranami a hnutími, vyjma komunistů,“ poznamenal Kouba, který působí na Univerzitě Hradec Králové. Do vedení partaje mohl jít i Kunčar, nominaci ale odmítl Zvolení Benešíka znamená, že po pěti letech se do nejužšího vedení strany vrací zástupce ze Zlínského kraje. Naposledy byla místopředsedkyní Michaela Šojdrová, v letech 2006 až 2009 pak lidovcům šéfoval Čunek. Podle Šojdrové může Benešík jako místopředseda vládní strany pomoci i samotnému Zlínskému kraji. „Region stále trápí nízké platy, nižší počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním nebo méně pracovních příležitostí. Je dobře, že jako člen vedení pomůže tato témata lépe prosazovat,“ naznačila kroměřížská europoslankyně. Zastoupení lidovců z regionu v šestičlenném vedení strany přitom mohlo být ještě silnější. Uherskobrodský starosta a senátor Patrik Kunčar však o post dalšího z místopředsedů, na který ho nominovali lidovci z Ústeckého kraje, nakonec neusiloval. „Vzhledem ke svým časovým možnostem musím tuto nominaci odmítnout. Pravděpodobně bych se této funkci nemohl věnovat naplno a nerad bych byl jen pouhým udržovatelem stavu,“ řekl Kunčar. I přesto se lidovci z kraje shodují, že zisk jednoho místopředsednického křesla je dostačující. Tři lidé ze Zlínského kraje, konkrétně Benešík, Šojdrová a Čunek, zůstávají nadále také členy celostátního výboru, tedy širšího vedení strany. V nedělních volbách naopak neuspěl místopředseda krajského výboru strany Pavel Botek. Foto popis| Místopředseda Ondřej Benešík (nahoře) se na sjezdu ve zlínském Kongresovém centru dostal do vedení strany. Foto autor| 2x foto: Luděk Ovesný, MAFRA O autorovi| Viktor Chrást, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj