* Nakonec jste se ale nedomluvili, proč k tomu podle vás došlo?

Největší problém byl čas, za tak krátkou dobu šlo naše spojenectví jen těžce vysvětlit voličům. Upozorňoval jsem na to od začátku a na moje slova došlo. Naše dobrá vůle se navíc obrátila proti nám a byli jsme označováni za zbabělce či zrádce, což je nesmysl. Koncept koalice nebyl špatný, ale nakonec nebyla jiná varianta než ji ukončit.

* Problémem byla hranice 10 procent nutná pro vstup do Sněmovny, měli byste šanci ji překročit? A nepoškodí vás tohle handrkování do budoucna?

Z interních průzkumů vyplynulo, že náš společný potenciál byl přes 20 procent, ale řada lidí měla obavu, že neuspějeme, a proto by nám hlas nemusela dát. Nabízeli jsme STAN místa na našich kandidátkách s tím, že by nám stačilo jen 5 procent, ale nedopadlo to. Poškození značky KDU se neobávám, jsme tradiční strana, která je ve Zlínském kraji pevně ukotvená. Důkazem jsou třeba loňské volby do kraje, které jsme vyhráli.

* Hejtmanem se tehdy stal Jiří Čunek, s nímž jste se objevili na billboardech hned po oznámení ukončení spolupráce se Starosty a nezávislými. Není to matení voličů? Čunek je přece senátor a do Sněmovny nekandiduje.

Měli jsme nakoupený mediální prostor a po rozchodu se STAN jsme ho potřebovali vyplnit. Každá kampaň má nějakou strategii, Jiří Čunek jako populární hejtman a já v roli lídra jsme takto chtěli upozornit: jsme tady, kandidujeme a spolupracujeme jako starostové, krajští zastupitelé i poslanci.

* S jakým programem pro kraj jdete letos do voleb?

Platí, že chceme nechat více peněz v peněženkách pracujících rodičů, ne těch, kteří žijí z dávek. Už dnes má díky nám rodina s dvěma dětmi o 30 tisíc a se třemi dětmi o 50 tisíc korun ročně víc. Co se regionu týče, všechny trápí sucho a udržení vody v krajině, což bude klíčové téma dalších let. I proto má vzniknout přehrada u Vlachovic.

* A co dalšího se dá v kraji zlepšit?

Problémem jsou nedostatečně vysoké mzdy, špatná dopravní situace a především nízká konkurenceschopnost. S tím souvisí studium cizích jazyků. Jezdím po celé Evropě a angličtina je naprostý základ, spíše jde o to, jaký další jazyk kdo umí.

* Jak to ale vysvětlit lidem, když mnozí ministři neumí pořádně anglicky?

Uznávám, že když někam jede sněmovní výprava, kolikrát žasnu, kolik tlumočníků tam s námi je. Každého politika to přitom limituje, mnohá jednání jsou neformální.

* I proto jsou nutné investice do vzdělání?

Je to podobné jako s dopravní infrastrukturou. Když postavíte dálnici, rozhýbete ekonomiku, lidem se lépe dojíždí za prací a roste výběr daní. To samé je se školstvím a vědou. A podle mě to je ještě o úroveň výš než doprava. Pokud nechceme být levnou montovnou, ale hi–tech zemí po vzoru třeba Finska, humanitně i technicky vzdělaní a flexibilní mladí lidé pro nás musí být naprostou prioritou.

* Jenže ti ve Zlínském kraji nejsou a nejspíš ani nebudou.

Hodně se mluví o nutnosti propojování škol s firmami, například u nás na Slovácku výborně fungují Slovácké strojírny. Ministerstvo školství bohužel v poslední době řešilo spíše věci jako dotace do sportu nebo inkluzi. V koalici jsme na to opakovaně upozorňovali, ale naše možnosti byly omezené. Školství, věda a výzkum jsou přitom věci, do kterých musíte brutálně investovat i na úkor státního dluhu.

* Zmínil jste dopravu. Místní obyvatelé nechápou, proč trvá stavba D55 a D49 tak dlouho a jak je možné, že ji dokáže zablokovat pár ekologických aktivistů...

Vidíte a spousta lidí navíc řekne, že za to navíc může Evropská unie, kvůli níž se musela podruhé dělat EIA (posudek vlivu na životní prostředí – pozn. red.). Potíž je v naší byrokracii, sami si to komplikujeme. Obrazně řečeno – z Unie nám přijdou nějaké požadavky, my si je zpřísníme na dvojnásobek a pak z toho viníme Unii. Takhle to funguje hlavně v ekologii nebo hygieně.

* Pracujete jako předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, máte k těmto věcem blíž?

Určitě ano. Mrzí mě, že dnes je moderní vinit Brusel z každého neúspěchu, může za to i nezvládnutá migrační krize. Ale co je to vůbec Brusel? Kdo tam posílá politiky s rozhodovací pravomocí? Jsou to jednotlivé státy. Pokud se někomu nelíbí socialisticko–liberální směřování Evropské unie, musí volit politiky z jiných stran. My jako konzervativní lidovci máme v europarlamentu jen 3 ze 21 českých zástupců. A když někdo nadává na Unii, ať se přijede podívat k nám do Strání. Máme vodovodní řad, úpravnu vody či kanalizaci, kterou vlastní a provozuje obec. Jejich oprava stála desítky milionů korun právě z evropských dotací, které tak slouží obyčejným lidem.

* Šla by vaše strana do koalice s hnutím ANO Andreje Babiše, kterého Sněmovna vydala k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu?

Můžu to vyloučit. Babiš se stylizuje do role spasitele, který chce potírat nepravosti za posledních 27 let, a sám byl přitom jejich součástí. Co se týká Čapího hnízda – nevím, jestli za to nese trestněprávní odpovědnost, ale určitě jde o morální pochybení. Nemůžete účelově sebrat dotaci malým a středním podnikům. To samé korunové dluhopisy, z nichž Babiš benefituje a přitom nadává na Kalouska, který je zavedl. Navíc jde i o program KDU–ČSL a ANO, ten je v některých věcech v rozporu.

***

Lídři do voleb

Ondřej Benešík

MF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vycházet budou každý pátek a středu. Ondřej Benešík se narodil v roce 1976 v Uherském Hradišti. Vystudoval evropskou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2002–2010 byl zastupitelem obce Strání, v letech 2010–14 tady dělal starostu. Od roku 2004 je zastupitelem Zlínského kraje. V roce 2013 vedl krajskou kandidátku lidovců do Poslanecké sněmovny a stal se poslancem. Působí jako předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Členem KDU–ČSL je od roku 1995, před dvěma roky se stal místopředsedou strany.

Foto popis| Lidovecký lídr „Pokud nechceme být levnou montovnou, musíme více investovat do vzdělání,“ říká Ondřej Benešík.
Foto autor| Foto: Zdeněk Němec, MAFRA

O autorovi| Petr Skácel, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj