„Očkování chrání občany, ale je také cestou, jak se vymanit z útlumu společnosti, který způsobil COVID-19. V kraji zatím bylo druhou dávkou naočkováno něco málo přes 27 tisíc občanů, je proto pochopitelné, že vznikají očkovací centra. Problémem ale je, že především v okresních městech tato centra vznikají při nemocnicích. Například ve Zlíně Baťova nemocnice nebo nemocnice Vsetínská mají centra v pronájmu a platí za ně ze svých peněz. Očkovací centra by ale měla být v obecném zájmu, a stejně jako kraj podporuje lékařské pohotovosti, tak by měl podporovat i očkovací centra, protože jsou to nemocnice, kdo nese riziko při nedostatku dávky na očkování. Už tak totiž musí platit nájem i personál. Kraj by se navíc měl snažit zapojovat více obvodní lékaře. Očkovací centra tu budeme mít dva až tři měsíce, pak bude očkování plně v režii obvodních lékařů. Proto bychom je do procesu měli zapojit, a to i v menších obcích. Přispěje to k vyšší proočkovanosti“, upozornil zastupitel Zlínského kraje, lékař a člen zdravotního výboru kraje Robert Teleky (KDU-ČSL).

Podivný přístup má nová krajská koalice k nemocnicím i v jiných oblastech. Hodlá ustoupit
od transparentnosti, přestože by se mohlo zdát, že právě na zdravotnictví se chce koalice zaměřit.

„Do zdravotního výboru nám přišlo usnesení rady, ze kterého vyplývá, že zastupitelé kraje nebudou dostávat informace o hospodaření nemocnic na každém zastupitelstvu, ale jen jednou za půl roku, a to konkrétně k 30. červnu a 31. prosinci. Já jsem to na zdravotním výboru rozporoval, tak jsme přijali takový polovičatý návrh, že zastupitelům by se dávaly informace jednou za půl roku. Členové výboru by je dostávali kvartálně. Ta debata byla hodně zvláštní, přišlo mi, že koalice nechce podávat informace o hospodaření nemocnic,“ upozornil na chování koalice Teleky. „Takové chování koalice je naprosto nepřijatelné. V minulém období jsme přistupovali k zastupitelům naprosto transparentně, každé zastupitelstvo byli informováni o hospodaření nemocnic. Za naší vlády jsme stabilizovali hospodaření nemoc, vyvedli jsme krajskou nemocnici z červených čísel. Stávající koalice ji tam ale nejspíš chce vrátit a chtějí k tomu co nejméně očí,“ vysvětlil senátor a bývalý hejtman Jiří Čunek.

To by ale neměla být jediná věc, kterou chce nová koalice v oblasti zdravotnictví změnit. Ve svém programovém prohlášení má i jednu velmi ambiciózní investici.

„Letecká záchranná služba, o kterou nová koalice usiluje, je velmi ambiciózní projekt. Každý ředitel krajské nemocnice chce mít široké portfolium služeb, chtějí se rychle dostat k pacientům a zachránit je. Musíme si ale uvědomit několik problémů. Běžně máme přes devadesát procent výjezdů k případům po zemi. Letecká služba se využívá u vážných zranění. Na ně musíme mít specializovaná centra. Vybudujeme leteckou zdravotní službu, ale pacienty pak budeme převážet do Olomouce nebo Brna? Pokud to kraj myslí vážně, musí být v krajské nemocnici vybudována centra, hlavně traumatologie, hrudní chirurgie a další, která budou na takové úrovni, že tyto těžké případy dokážou léčit. Bez nich tato investice nedává smysl. Postavili bychom si totiž za 60 milionů hangár, heliport, platili personál letecké záchranné služby, ale případy, ke kterým by byli vysláni, bychom nedokázali řešit. Navíc, mezi ministerstvem vnitra a ředitelem letecké záchranné služby je smlouva do roku 2028, takže v tomto ohledu se stejně nic nebude měnit. Je tak nemožné, abychom ve Zlínském kraji během následujících let leteckou záchrannou službu získali,“ odborně posoudil a vyvrátil návrh koalice zastupitel Teleky.

Od ledna 2021 vstoupily v platnost nové smlouvy mezi MZ ČR a provozovateli vrtulníků letecké záchranné služby. Tyto smlouvy definují systémová pravidla pro její fungování, a tím určují, jak bude vypadat letecká záchranka v ČR v následujících osmi letech. Přestože letecká záchranná služba (LSZ) není ve Zlínském kraji, Pardubickém ani Karlovarském, s deseti provozními stanicemi letecké záchranné služby patří česká síť k nejhustším v Evropě. Průměrná cena jednoho zásahu vychází cca na 120 000 Kč. Roční náklady na zajištění LZS vycházejí zhruba na 750 - 800 milionů Kč. Pravdou je, že pokrytí území není rovnoměrné, například některá místa jižní části Zlínského kraje nejsou časově dostupná do standartních 20 minut. Naopak velká část oblasti má vícenásobné pokrytí. Tím, že většina výjezdů je po zemi, je tak možným řešením vybudování pozemních základen.

Podle Telekyho je modernizace zdravotnictví ve Zlínském kraji klíčové. V první řadě je však nutné se zaměřit na zdravotní péči, aby bylo kde pacienty léčit. Jako zastupitel a radní Vsetína se proto chystá předložit Zastupitelstvu Vsetína návrh „Koordinace postupů směřujících k modernizaci vsetínské nemocnice a jejího okolí“. K podpoře tohoto kroku chce vyzvat i Zastupitelstvo Zlínského kraje. Zastupitelstvo města Vsetín již v září loňského roku přijalo usnesení, kterým podpořilo modernizaci vsetínské nemocnice.