Zlínskému kraji chybí vícejazyčné gymnázium

Zlínský kraj patří mezi několik málo regionů, kterému chybí možnosti studovat střední školu dvojjazyčně. Například v sousedním Olomouckém kraji existují hned čtyři dvojjazyčná gymnázia. Nedostatek takových škol ve Zlínském kraji však podle krajského zastupitele a člena bruselského Výboru regionů Ondřeje Benešíka vychází z historie.

Čím to je, že zlínskému regionu chybí dvojjazyčné střední školy?

Na Zlín a blízké okolí se bohužel nedostalo v minulosti, kdy byly schvalovány různé projekty, v nichž se počítalo se zřízením dvojjazyčných tříd nebo celých škol. Například v Olomouckém kraji vznik takových škol podpořily jednotlivé ambasády, například španělská, anglická, německá či francouzská.

Je ve Zlínském kraji o dvojjazyčné gymnázium zájem?

Podle předběžného mapování zájem o dvojjazyčnou výuku je nejen ve školách, ale také mezi rodiči. Oni si totiž nejvíce uvědomují, jak důležité je, aby jejich děti uměly cizí jazyky a v budoucnu tak obstály v mezinárodním prostředí.

Kdy by takové dvojjazyčné gymnázium mohlo v kraji vzniknout?

To, jestli skutečně vznikne, bude záležet na prioritách a zájmu nového vedení kraje po volbách. Určitě by nemuselo vzniknout zcela nové gymnázium. Dvojjazyčné třídy by se postupně mohly vyselektovat v rámci stávajících gymnázií. Které to budou, zatím není jasné. Ale už nyní se vedou předběžná jednání. Ve vícejazyčných třídách by první žáci mohli usednout v roce 2010. Pokud by se to podařilo dříve, byl by to velký úspěch.

Jak jinak se dá ještě podpořit jazykové vzdělávání?

Kraj má celou škálu nástrojů. Neměl by se zaměřovat jen na vznik vícejazyčných tříd, ale také na zřízení grantového systému, který by posílil konverzační výuku. Grant by byl otevřen zejména pro střední školy, protože ty kraj zřizuje, ale rozhodně by mohl být částečně k dispozici také základním nebo dokonce mateřským školám. Existují i další nástroje, třeba podpora výuky jednotlivých volitelných předmětů na školách nebo například podpora letních táborů pro děti se zaměřením na cizí jazyky.

Jako krajský zastupitel a člen Výboru regionů Evropské unie v Bruselu se sám často pohybujete v mezinárodním prostředí, kde je znalost cizích jazyků naprosto nezbytná. Jak si vedou Češi?

Stále více si uvědomuji, že v přístupu k jazykovému vzdělávání máme pořád velké rezervy. Češi a Moravané patří v rámci EU, pokud jde o schopnost komunikovat cizími jazyky, k šedému průměru a přitom jazyková vybavenost je jedním ze základních předpokladů všestranného rozvoje a prosperity nejen v rámci Evropy, ale i globalizovaného světa.

Vyšlo: Náš Zlín


Barbora Kadlicová