O problematice ve vodárenství se nejenom již mnohé napsalo, ale v posledních letech i mnohé událo. Před 9 lety jsme my, zástupci měst a obcí, působících ve sdružení měst a obcí mikroregionů Zlínska pod názvem Zlínsko – likvidace odpadních vod, s nadšením přistupovali k řešení pro nás tak závažného tématu čištění odpadních vod za pomocí dotací Evropské unie. Mnohé regiony na tom byly obdobně. Téměř všude se naše řeky znečišťovaly. Z domácností do nich tekly odpadní vody, které byly čištěny nedostatečně, v mnoha obcích a místech vůbec. Všichni jsme měli na mysli abychom zajistili spolehlivou výrobu a dodávku kvalitní pitné vody a zajištění odvodu a čištění odpadních vod za rozumnou cenu.
A jak to vypadá dnes? Tam, kde se chovali zástupci měst a obcí mající možnost ovlivnit tuto vodárenskou problematiku zodpovědně, mají problém vyřešen. Připravili projekt, získali dotaci, zrealizovali svůj investiční záměr a dnes mají své řeky čisté a jejich občané jsou spokojeni. Stalo se tak například u našich sousedů na Vsetínsku, kde realizovali projekt Čistá Bečva. Mohlo se tak stát proto, že nepřevedli provozování na žádného „strategického partnera“ jako u nás na Zlínsku. Základem byl soulad a spolupráce velkých měst s malými obcemi, zodpovědný přístup při realizaci projektu a solidárnost při tvorbě vodného a stočného. Dnes již nemají obavy z toho, že vodní toky jsou znečišťovány a že jim hrozí udělení pokut za znečišťování životního prostředí. I přesto, že se u nich realizací této investice cena vodného a stočného zvýšila, pořád je nižší nežli u nás. V našem případě budou rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod stát nemalé finanční prostředky. To vše již bez použití dotací. Bude to znamenat další výrazné zvyšování ceny vodného a stočného. Pokud se ptáte, proč se provozovatel nepokusí získat dotace, odpověď je jednoduchá. Není to již možné. Nový provozovatel vodovodů a kanalizací (Moravská vodárenská, a.s.) je podnikatel a na toho se vztahují jiné podmínky pro získání dotací z Evropské unie nežli pro obce. Ze svých výhod dlouhodobého pronájmu, který jim umožnili mnozí zástupci radnic z našeho regionu, ustoupit nechtějí. Rozhodli se podnikat ve vodárenství a rekonstrukci infrastruktury zafinancují z vlastních zdrojů, nikoliv z dotací. Ve vodárenství to znamená, že rozdíl v ceně nezaplatí oni, ale my z vlastních kapes, a to v ceně vodného a stočného. Pro lepší přehlednost v této oblasti uvádím porovnání vodného a stočného v těchto dvou sousedních regionech, a to Moravské vodárenské, a. s. Olomouc, která zajišťuje dodávku pitné vody i do Slavičína za cenu - vodné 33,59 Kč/m3, stočné 29,38 Kč/m3, celkem 62,93 Kč/m3. Srovnat můžeme s Vodovody a kanalizace Vsetín s cenou vodného za 32,48 Kč/m3, stočného 23,44 Kč/m3, celkem 55,92 Kč/m3. Zřejmě nebudu daleko od pravdy, že s přibývajícími lety bude rozdíl ceny ještě výraznější. Utvrzují mě v tom mé zkušenosti, které jsem měl možnost v průběhu minulých let získat. Pokud někdo chce argumentovat tím, že podnikatelé působící ve vodárenství změní své uvažování, a že dají přednost nižší ceně za vodné a stočné na úkor svých zisků, pak je daleko od pravdy. Ve vodárenství by mělo neustále platit solidární vodné a stočné. A to může nejlépe zajistit dobrá spolupráce měst a obcí směřující k hospodárnému provozování vodárenství, mající zájem o blaho občanů.
Snahou našeho města a několika mála dalších měst a obcí doposud bylo naplňovat tyto cíle a bránit se těm, kteří smýšlí úplně jinak. Jediným řešením, které zbývalo, bylo podání žalob. Dodnes probíhají složitá soudní jednání. Mnohá města svůj boj již vzdala. A jak to bude u nás ve Slavičíně, ukáže čas. Musíme počkat na další soudní rozhodnutí v této kauze. Můj názor se na toto téma nemění. I když to v našem státě mnohdy tak nevypadá, jsem stále přesvědčen, že spravedlnost musí zvítězit a lumpárny mají být potrestány. Pokud to někdy trvá déle, pak si vzpomeňme na přísloví: „Boží mlýny melou někdy pomalu, ale spravedlivě“.

Ing. Pavel Studeník, místostarosta