Vážím si svobody a vím že není samozřejmostí. Byla vykoupena osobní obětí mnoha lidí. Jaké by to bylo, kdybychom se po dvaceti letech nebyli schopni sejít, zavzpomínat a projevit vděčnost ? Když se nikdo jiný aktivity neujal, vzala jsem moderování přípravy i setkání na sebe. Považovala jsem si za čest i milou povinnost oslovit ty, kteří se před i po listopadu aktivně podíleli na změně společnosti. Když jsem oslovila s návrhem na konání vzpomínkového setkání pana starostu, nejvíc jsem se bála nezájmu a lhostejnosti ze strany veřejnosti. Ale vy jste přijali pozvání a podělili jste se o své zkušenosti. Je přirozené, že zazněly různé názory na to, co bylo a i na to, co je. Všech si vážím, protože byly upřímné a vyjadřovaly zájem o to, aby hodnoty a myšlenky, pro které jsme se nasadili před 20 nebyly pošlapány a zapomenuty. Připomněli jste památku Augustina Navrátila, který byl velkou postavou disentu, po revoluci stejně důsledně bojoval za prosazení církevních restitucí. Připomenuty byly i zásluhy našich přátel v Chateaudunu, kteří nám nezištně pomáhali na cestě ke svobodě. Zvlášť silně byl vnímán symbol Karla Kryla. Ten večer jsme ho mohli poslouchat také každý sám doma z magnetofonu. Já věřím, že Karel Kryl měl větší radost, když viděl, že se našla odvážná zpěvačka, kterou navíc osobně znal, se kterou jsme si jeho písničky zazpívali společně. Karel Kryl žije, když se jeho písničky zpívají a jeho verše recitují, třeba v podání paní Dany Hebnarové. Byl to krásný zážitek, na který nezapomenu. Děkuji všem , kteří přišli a zvlášť těm, kteří vystoupili. Děkuji za krásnou mši svatou otci proboštovi Říhovi a chrámovému sboru pod vedením J.Kučery. Děkuji panu starostovi Malému za velké pochopení pro tuto společnou akci. Nedělali jsme to pro propagaci někoho nebo něčeho, udělali jsme to sami pro sebe, abychom nezapomněli.