JUDr. Jan Haluza, člen KDU-ČSL z Luhačovic ve Zlínském kraji obdržel z rukou presidenta České republiky Václava Klause řád T.G. Masaryka II. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. JUDr. Haluza byl Československý reprezentant v atletice a první trenér Emila Zátopka. Jako významný funkcionář Československé strany Lidové na Zlínsku byl po roce 1948 zatčen, mučen, obviněn z podvratné činnosti a odsouzen k šesti letům těžkého žaláře v Jáchymově.
"Kdybyste Vy byl vyšetřovaný takovým způsobem, jak jsem byl vyšetřovaný já, podepsal byste i vlastní trest smrti!", říká JUDr. Jan Haluza.
JUDr. Jan Haluza se narodil 12. července 1914 ve Šternově, dnešním Újezdu u Brna. Těsně před německou okupací Československa v roce 1939 promoval na právnické fakultě v Brně. Od mládí se intenzivně věnoval sportu, stala se z něj atletická legenda, přivezl si medaile z katolických olympiád ve Vídni a Lublani, vybojoval mnoho rekordů a mistrovských titulů. Běhal za Atletický klub Baťa Zlín, kde se setkal s Emilem Zátopkem, jehož se stal prvním a jediným trenérem. Po válce se zapojil do politiky. Stal se členem Československé strany lidové a předsedou Krajského výboru lidové mládeže Zlínska. V Ústředním výboru strany lidové se stýkal s Janem Šrámkem, Františkem Hálou a Adolfem Procházkou. Po Vítězném únoru 1948 mu KSČ nabídla členství ve straně, které odmítl, ve Zlíně byl zatčen, obviněn ze zločinu přípravy úkladů o republiku a z hospodářské špionáže a odsouzen k šesti letům těžkého žaláře. Následně jej komunisté obvinili ze členství ve skupině doktorky Milady Horákové a mučili ho elektrickým proudem v Uherském Hradišti. Uherskohradišťské vyšetřování nakonec nepřineslo žádné nové poznatky a bylo ukončeno. Kromě několika věznic prošel mnoha lágry „jáchymovského pekla", například Vykmanovem, Eliášem, Mariánskou. V táboře Bratrství jej obvinili ze špionáže na Jáchymovsku, za což mu hrozil „frak", trest smrti. Při vyšetřování jáchymovské špionáže se nakazil tyfem a po 22 dnech v obluzení ztratil paměť. Po propuštění na svobodu v roce 1954 jej nadále sledovala StB a vyhrožováním přesvědčovala k podepsání spolupráce. Řadu let vykonával doktor Haluza podřadná povolání a teprve v 60. letech se mohl začít věnovat právnické praxi. Po listopadu 1989 byl oceněn řadou vyznamenání, např. Zlatou medailí za čestný běh životem. Dnes se s manželkou věnují besedám s mládeží