V úvodu chci předeslat, že se na celý problém dívám odborně, věcně a nezaujatě a takto jsem k němu přistupoval vždy. Není tajemstvím, že jsem pro pana Karáska, když byl jmenován do funkce ředitele nemocnice, nehlasoval, protože v té době mi to nepřipadalo jako dobré řešení. Postupem času si ovšem získal určitou míru mého respektu a dnes vím, že bych ruku pro něj zvedl s klidným vědomím.

Pan Karásek se při řízení nemocnice osvědčil. Uherskohradišťská nemocnice jako jediná, kterou řídí a vlastní Zlínský kraj, hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a není zadlužená. A to v dnešní situaci není vůbec nic samozřejmého. Pan ředitel se v tomto smyslu chová odpovědně vůči nemocnici, nemocničnímu personálu a především vůči pacientům. Dobrá hospodářská situace nemocnice je prvním nutným předpokladem, aby se mohla v budoucnu dále rozvíjet, zkvalitňovat a rozšiřovat své služby. Přestože nemocnice není zadlužená, není to na úkor mezd lékařského personálu. Lékaři v Uherskohradišťské nemocnici jsou za svoji odpovědnou práci velmi dobře finančně ohodnoceni.

Ekonomická situace nemocnic se při tom velmi podceňuje. Zadlužené nemocnice totiž budou muset omezovat služby, zdravotní péči a nutné investice. Mají rovněž menší schopnost přizpůsobení se nějakým náhlým ekonomickým změnám. Např. vládou plánované zvýšení DPH bude mít za následek další finanční zatížení nemocnic. Ekonomicky zdravá nemocnice se s tímto problémem vypořádá určitě mnohem snadněji.

Pan Karásek se rovněž osvědčil i v krizové situaci v nedávné protestní akci lékařů. Většina lékařů této nemocnice se k této akci nepřipojila a pan ředitel navrhl a realizoval nutná opatření, která zaručovala udržení chodu nemocnice i v krizové době. Nemocnice by plnohodnotně fungovala i po odchodu některých protestujících lékařů.

Jsem si vědom, že vztahy mezi některými lékaři a panem ředitelem nejsou dobré. Fakt, že jsme prozatím nejednali o odvolání pana Karáska, neznamená, že se to nemůže stát. Pokud se bude prohlubovat současná personální krize a vzájemná nedůvěra, budeme samozřejmě nuceni situaci nějakým způsobem řešit. Do té doby je nutné apelovat na všechny strany sporu, aby celou situaci řešili racionálně a věcně. Vzájemné vyhrožování nikam nepovede.

Ve Zlíně 19. 4. 2011

Ing. Jindřich Ondruš
www.jindrichondrus.cz
ondrus.blog.idnes.cz