Církevní turistika v mnoha podobách začíná být v současném cestování čím dál důležitější. Turisté se vydávají na cesty za zajímavými církevními stavbami, mnoho poutníků také putuje na místa s očekáváním duchovních zážitků. Není divu, že tomuto tématu byl věnován také seminář na veletrhu cestovního ruchu Go, který proběhl v Brně ve dnech 12. až 15. ledna.

„Je dobře, zeje otázka církevních historických objektů na pořadu, že se o nich hovoří," řekl potěšené. Dodal také, že křesťané byli původně označováni za „lid cesty", a že je třeba starat se víc o duchovní stránku obyvatel naší země. „Křtíme knihy, pejsky, kočičky, třeba i auto nebo CD, ale zapomínáme křtít lidi," podotkl s nádechem žertu.

Kostely otevřou brány

V současné době panuje snaha propojovat důležité církevní stavby a poutní místa stezkami, a tak více zdůrazňovat jejich duchovní význam. Ukázalo se, že o něco napřed před ostatními je v této oblasti Liberecký kraj, kde „Nemáme sice moře, ale máme dostatek, možno říci požehnaně, církevních památek," zaznělo na semináři o církevní turistice. Téma se pak prolínalo řadou projevů: Čechy a Morava jsou zemí kostelů a dalších církevních staveb, a je škoda, že duchovní stránka cestování u nás bývá často opomíjena. Návštěvníci se dozvěděli, co v této oblasti hodlají některé české kraje podniknout, a podívali se, co se vlastně pod církevní turistikou rozumí.
Do tématu uvedl čerstvě jmenovaný kardinál Dominik Duka. už šest let funguje takzvaná Via sacra (Svatá cesta), která je navíc mezinárodní, protože osm památek, které spojuje, se nachází na území Německa, po čtyřech pak u nás a v Polsku. Zatím se jedná pouze o křesťanské památky, ale v plánu je rozšíření do budoucna také o stavby židovské, aby tím Svatá cesta získala multináboženský význam.
Největší pozornost se ale v Brně soustředila na kraj zlínský. „Zatím zde není církevní turistika příliš využívaná, a přitom máme v této oblasti velké možnosti," řekl Jindřich Ondruš, náměstek hejtmana Zlínského kraje. „Turista kromě relaxace hledá i něco, co má smysl." Zlínský kraj je přitom s 55% věřících nejvíce nábožensky orientovaným krajem v republice a najdeme zde tři významná poutní místa - Velehrad, Hostýn a Radhošť. Hostýn prý ročně přiláká 500 000 návštěvníků, stejně jako největší placená turistická atrakce v kraji, Zoo v Lesné.
Co vlastně Zlínský kraj v této oblasti podnikl? Přišel s projektem Otevřené brány, do nějž spadá jednadvacet kostelů na Zlínsku. Tyto církevní stavby otevírají své brány všem lidem, tedy i nevěřícím, kteří mohou mít u nás často pocit, že do kostelů, jejichž dveře bývají zavřené, nejsou zváni, nebo se v jejich prostorách necítí nejlépe. V rámci Otevřených bran jim školení průvodci pomohou církevní památky lépe a zblízka poznat.
Arcibiskup Jan Graubner k tomu dodal, že akci velmi vítá, protože zamykání kostelů ze strachu před zloději je u nás až dílem posledních dvaceti let. Do roku 1990 byli lidé zvyklí na otevřené kostely. „A teď kvůli zlatu zamykáme Krista," dodal posmutněle. Přidal ještě vyprávění o studentu vysoké školy, který se přiznal, že ještě nikdy v životě nebyl uvnitř nějakého kostela! „A přitom, když jsem jel z Olomouce do Kroměříže, spočítal jsem si, že na každý kilometr vyšla jedna církevní památka. Všechny ty kapličky dotvářejí nejen krajinu, ale i naše myšlení," dodal v polemice s představou ateistického Česka.

I poutníci mají své potřeby

Veletrh také upozornil na projekt Velehrad 2013, který se bude konat u příležitosti 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na naše území. Jeho cílem je představit Velehrad jako evropsky významné poutní místo, součástí by měly být mezinárodní konference a výstavy - a jedná se dokonce o osobní návštěvě papeže.
Zlínský kraj získal ještě jedno důležité prvenství - jako první ve střední Evropě se zařadil do programu Cammini d'Europa, který propaguje poutnické stezky po celé Evropě. Pokud je ovšem taková poutnička stezka zřízena, pak je, jak zaznělo z úst Zdeňka Urbanovského z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, třeba ji sladit s dodatečnými zařízeními -ubytováním, restauracemi i odpočinkem. „Poutník totiž není bez potřeb," řekl Urbanovský. Stezka zatím vede z Hostýna na Velehrad, ale bude se prodlužovat do Blatnice pod Svatým Antonínkem.
Poutních cest je ovšem na Moravě více. Například ve vedlejším Jihomoravském kraji najdeme další stezku, tentokrát přímo Svatojakubskou - je čerstvě značena tradičním motivem mušle a vede z Brna přes Mikulov do Dolního Rakouska. Můžeme na ní navštívit Rajhrad, chrám augustiniánů na Starém Brně či Santiniho Krtiny. Svatojakubská cesta vede i z Českého Krumlova.

Je poutník turista?

Obecnější pohled na církevní turistiku a jistou polemiku s tímto termínem poskytl Giovanni Pattoneri, generální sekretář Cammini d'Europa. Domnívá se, že člověk, který putuje na nějaké nábožensky významné místo z duchovních důvodů, by neměl být označován za turistu. Rozdíl mezi poutníkem a turistou totiž spatřuje v osobní motivaci. Ale, jak podotkl, „turista se může stát poutníkem".
Na závěr opět promluvil kardinál Duka. Zdůraznil, že u nás existují snahy o propojení jednotlivých lokalit. „Je to ale spolupráce mezi osmi diecézemi a čtrnácti kraji," řekl na vysvětlenou, proč není komunikace vždy snadná. „Je třeba nejdříve vybrat vhodné objekty, a pak hledat formu spolupráce."
Na tom, jestli se poutníci dají považovat za turisty, se možná všichni přednášející neshodli. Ale o tom, že se jedná o významnou stránku v oblasti cestovního ruchu, není pochyb, a je dobře, že se na ni více upozorňuje.